PRAVDOU TŘEBA PROTI VŠEM

KAREL KRAMÁŘ PRVNÍ ČS PREMIÉR

Hrdinou války byl československý lid

 

 

Karel Kramář

 

Slavné Národní shromáždění! Z příkazu Národního výboru zahajuji Národní shromáždění. Nám všem dmou se prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ. Od první chvíle, kdy rozpoutala se litice válečná, věřil a doufal, že nyní konečně dojít musí své svobody a samostatnosti. Hrdinou války byl náš československý lid. Ať bylo nejhůře, nezmalátněl, nedal se zlákat ani sliby, ani zastrašit hrozbami a ačkoliv tak úžasně trpěl hladem, zimou a nedostatkem, stál pevně a nezlomně a s tou železnou vůlí, neznající kompromisů, vedl politiku českou na cesty vítězné!

Nebylo nikdy vzácnější jednotnosti vůle veškerého českého lidu ve všech jeho vrstvách! A tato skálopevná, nezdolná vůle národa byla zázračným kouzlem, které naše hrdiny ve vojsku československém probouzelo k tak bezpříkladnému heroismu, před kterými sklání se celý svět v němém údivu! Šli radostně v boj, ač věděli, co je čeká, nebáli se šibenice, která je očekávala, když padli do rukou těch, které s celou duší nenáviděli za staletou porobu svého národa, za všecka muka a všecky útrapy, které vytrpěl po staletí český národ. A na popravu šli hrdě, nezlomně, se vzpomínkou na drahou vlast, kterou viděli již svobodnou a šťastnou v poslední chvíli svého mučednictví.

Jak šťasten jest náš národ, že měl tolik hrdinů ve chvíli dějinné! Přede všemi, kteří za svobodu vlasti dali život, hluboce se skláníme (Členové Národního shromáždění povstávají.) a všem našim hrdinům, kteří nám zůstali, posíláme svůj vroucí pozdrav, svůj vřelý obdiv a nekonečnou vděčnost národa! (Výborně! Sláva! Bouřlivý potlesk.) A smím snad říci, že starost o vdovy a sirotky našich mučedníků bude přední povinností našeho svobodného státu (Výborně! Hlučný potlesk.)

Ale nejen svou hrdinností, také svou mravní silou, svou nádhernou, ušlechtilou sokolskou kázní a sokolským duchem jsou nám zářivým příkladem opravdové činorodé lásky k vlasti, a my těšíme se, že budou i zde mezi námi vzorem mravní ukázněnosti, dobrovolné, mužné discipliny a vážné, ničeho se nelekající obětavosti ve prospěch svého národa, jakož i opravdové bratrské, vzájemné lásky i solidarity! (Výborně!)

A z duše děkujeme všem, kteří je vedli! Svůj vřelý pozdrav posíláme, doufám prvnímu presidentu československé republiky, T. Masarykovi. (Členové N. s. povstávají. Volání: Sláva! Ať žije! Dlouhotrvající nadšený potlesk.)

Posíláme mu srdečný dík za všechno, co vykonal pro naši samostatnost. Děkujeme srdečně za všecko, co s tak neobyčejným přímo mistrovstvím podnikl pro zjednání naší samostatnosti náš ministr zahraničních záležitostí dr. Beneš (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.), děkujeme našemu ministru vojenství dr. Štefánikovi (Výborně! Hlučný potlesk.), který osvědčil tak obdivuhodnou schopnost v organisaci našich vojsk, a děkujeme všem jejich pomocníkům, kteří tak skvělým způsobem dokázali, že Čech je s nejtěžších úkolů, jen když má volnou půdu, volnou cestu a může pracovat. (Výborně!)

Vyprávěli nám, jak úzkostlivě naslouchali všemu, co děje se v Čechách, jak báli se, aby národ neoslábl pronásledováním a protivenstvím, aby nestalo se jim to nejstrašnější, co by se jim mohlo stát, totiž aby je národ nezapřel a aby nebyli opuštěni svým vlastním národem, aby jejich hrdinství nebylo marné. Báli se o to, aby vlastní jejich národ neměl dosti mužnosti a odvahy, aby přetrhal všechna pouta v říši, proti níž oni na smrt bojovali.

A proto poděkujme všem, kteří zde u nás doma dovedli trpět s hlavou vztyčenou a nepokořenou, všem těm, kteří se nelekali hrozeb šibenicemi a žaláři, všem, kteří bez strachu a bázně, s největším nebezpečím obětovali všechno, aby s našimi bratry za hranicemi udržovali stálé spojení (Dr. Bouček: Sláva dr. Šámalovi!) – Ano, sláva dr. Šámalovi (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) – i všem těm sokolským trpitelům, kteří v žalářích trpěli za své čisté, vlastenecké, sokolské nadšení. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Až bude se psát historie našeho národa o posledních čtyřech letech, uvidí se svět, kolik tu bylo skvělého, ale skrytého hrdinství, kolik odhodlání, pomoci české věci, třebas by to mělo život stát, a my pak teprve si řekneme, že jsme si svou svobodu opravdu zasloužili, že jsme byli doma i za hranicemi ve velké chvíli hodni své minulosti, svých velkých předků, kteří tak radostně obětovali život za svou víru, za své přesvědčení a za svůj jazyk. (Výborně! Potlesk.)

Nebyli jsme malí ve velké chvíli dějinné a jestli nám obdivuhodný náš přítel George Clemenceau řekl, že jsme se ukázali velikým národem, pak smí nás na chvíli opustit naše skromnost a my smíme s důvěrou a hrdostí hledět vstříc soudu dějin o tom, jak choval se náš národ ve chvíli své nejtěžší zkoušky. My jsme tím šťastnější, že sami jsme všecko udělali, abychom zasloužili si svou svobodu, poněvadž jsme od počátku chtěli, aby mocní naši přátelé své přátelství nedávali nehodným. Proto s tak vzácnou hrdostí odmítali naši lidé za hranicemi každou materiální pomoc od spojenců, i když jim bylo nejhůře. (Výborně! Potlesk.) Chtěli, aby svobodní a nezávislí mohli s čistým srdcem slíbit nehynoucí vděčnost a oddanost těm, kteří za osvobození lidstva z těžkého jha násilí a moci šli v osudný boj. A my z celé duše se připojujeme k jejich vděčnosti. Z této síně roku 1871 ozval se jediný protest zákonodárných sborů pro zmučenou Francii a z této síně posíláme zase vřelý, vroucí pozdrav Francii radostné a vítězné. (Sláva! Shromáždění povstává. Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.) Posíláme jí svůj hold, svůj vroucí dík za všechno co konala, co obětovala pro svobodu všech národů. My děkujeme všem, kteří v tomto historickém boji ji vedli k památnému vítězství. A jestliže jsme my od roku 1871 po Sedanu protestovali proti odloučení Elsaska a Lotrink, tak my dnes s vřelým srdcem vítáme, že tyto Elsasy a Lotrinky vracejí se zase ke krásné a nádherné Francii, kterou ani za největšího útisku nepřestali jsme milovat horoucí láskou. (Výborně! Hlučný potlesk. Shromáždění povstává.)

Děkujeme vroucně z duše velkému národu anglickému. (Výborně! Hlučný, dlouhotrvající potlesk. Shromáždění povstává.) Děkujeme mu za všechno jeho hrdinství a bezpříkladné oběti, které přinášel, aby zbavil lidstvo dusivého tlaku pruského militarismu a národního násilnictví a aby zjednal nám malým národům plnou svobodu a samostatnost. Bezpříkladná pevnost a neustrašenost Anglie i Francie i ve chvílích nejtěžších bude nám zářivým vzorem ve všech těžkostech a obtížích nového, svobodného našeho života.

A s hlubokou vděčností vzpomínáme států severní Ameriky (Výborně! Potlesk. Přítomní povstávají.), těch, které světu daly zářný příklad nejčistšího idealismu, kdy šly v hrozný světový boj beze všech praktických a politických zámyslů, nýbrž jen proto, aby dopomohly ve světě k vítězství právu a spravedlnosti a opravdové demokratické svobodě. (Hlučný potlesk.)

Český národ vždycky s vděčností bude vzpomínat velikého jejich presidenta W. Wilsona (Výborně! Shromáždění povstává. Bouřlivý potlesk.), který pro všecko to, co bylo nejčistšího a nejideálnějšího, v duchu obyvatelů severní Ameriky našel vždycky tak vznešeného výrazu.

Děkujeme Itálii, děkujeme z duše velké trpitelce Belgii (Výborně! Potlesk.), spřáteleným nám Rumunům a všem spojencům za všecku krev, kterou prolévali pro lepší budoucnost lidstva (Sláva jim!) a v dějinné chvíli vzpomínáme zejména bratrským nám Jihoslovanům (Výborně! Potlesk.), nerozlučně s námi spojených společným utrpením a společnými velkými cíli naší budoucnosti. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) My posíláme hrdinnému Srbsku (Výborně! Potlesk!), našim drahým bratřím chorvatským a slovinským (Hlučný potlesk.), kteří všichni svorně a šťastně budou bohdá žít ve spojeném Jihoslovanstvu, svůj bratrský srdečný pozdrav (Výborně! Potlesk.) a s hlubokou vděčností pamatujeme milionů lidských životů, které Rusko obětovalo pro společnou věc spojenců, pro naši věc. (Výborně!) A národu ruskému posíláme ubezpečení, že je nám stejně drahým ve štěstí jako v neštěstí. (Výborně! Potlesk.)

Se všemi slovanskými národy, zejména s Poláky, jichž svobodu upřímně vítáme, chceme žít v opravdovém bratrství. Víme, čím jsme všem povinni: ne krásnými slovy, nýbrž skutky a celým svým životem. Chceme být hodni své svobody a jest naší pevnou vůlí, aby Československá republika byla zemí opravdově demokratické svobody, kde by nebylo utiskovaných ani politicky, ani národně, ani sociálně. (Výborně! Potlesk.) Pevně a nezlomně trváme však na tom – poněvadž je to prohlášení nás všech, dovolte, abych to přečetl – aby neporušen zůstal staletou historií posvěcený celek zemí českoslovanských (Výborně!) a na žádný způsob nevzdáme se spojení se svými bratry Slováky (Shromáždění povstává aklamujíc Slováky.), kteří nejlépe vědí, že národ náš miluje je upřímnou, bratrskou láskou se všemi jejich zvláštnostmi, s jejich krásným svérázem, a že nechceme nic jiného, než aby po svém, volně a svobodně se rozvíjeli ve společné naší vlasti! (Výborně! Potlesk.)

A jménem první vlády svobodné Československé republiky zde mohu také prohlásit, že německý národ, v hranicích našeho státu bydlící, nemá nejmenší příčiny obávat se o svůj národní rozvoj. (Tak jest! Potlesk.)

Věrni své minulosti i svým demokratickým tradicím, nechceme své krajany německé – postaví-li se loyálně na půdu našeho státu – nijak zkracovat v kulturním a jazykovém jejich rozvoji. (Tak jest! Bouřlivý potlesk.) Náš stát ovšem bude českým státem (Potlesk.), tak, jak jsme si ho vydobyli krví a utrpením. (Výborně!) Ale naší hrdostí a touhou by bylo, aby nikdo zde u nás, kdo není Čechem, necítil se utiskovaným a nesvobodným. (Zcela správně! Potlesk.)

My příliš dlouho cítili všechno barbarství kulturních útisků, všechno ponižování svého národa, kterému nedávali ani práv jazykových, ani škol nutných pro vzdělávání v jazyku mateřském, abychom se chtěli dopouštět stejných hříchů proti svobodě a kultuře! (Nikdy! Výborně!) Cítíme se vnitřně dosti silnými, abychom beze všeho násilí, bez útisku druhých spoléhali jen na vlastní síly a na svou vše obětující lásku k svému národu! (Bouřlivý potlesk. Výborně!)

Bohaté národohospodářské možnosti, možnosti hospodářského a sociálního vývoje našeho státu také všem stejně budou dány. My nebudeme napodobovat starý rakouský systém, který naše země násilně a úmyslně omezoval v jejich hospodářském vývoji. My chceme, aby všechny části naší republiky rovnoměrně a stejně braly podíl na našem novém rozmachu ekonomickém a sociálním. (Výborně!)

Ostatně však my bojovali a trpěli za celý národ, tedy i za ty statisíce našich statečných menšin, které v nevýslovných útrapách zachovaly si své češství a tedy nejen pro historická práva, nýbrž i pro právo těchto statisíců na volný a svobodný život národní nikdy nepřipustíme roztrhání svých českých zemí. (Bouřlivý souhlas a potlesk.) A staleté utiskování a staleté jejich utrpení jest platnějším titulem na právo sebeurčení, než násilné jejich odnárodňování se strany německé většiny.

Zrovna zde v těchto síních pamatujeme na těžký svůj zápas, na to, s jakým úsilím, strádáním a ponížením musili jsme dobývati každého kousku svého práva. A dnes zde pozdravujeme svůj svobodný, volný československý stát! (Výborně! Sláva! Potlesk.)

Jsme šťastni, že došli jsme ho v takovém klidu a pořádku, bez krveprolití a násilí! A tu mám za svou povinnost, poděkovat zde – dojista jménem vás všech – těm, kteří za nepřítomnosti ostatních členů presidia Národního výboru ve Švýcarech s takovou energií a rozvahou a nadlidskou pílí vedli náš národ na prvních jeho svobodných krocích! (Výborně! Výborně! Hlučný souhlas.)

Děkujeme upřímně pánům Švehlovi (Potlesk.), Soukupovi (Potlesk.), Rašínovi (Potlesk.), Stříbrnému (Potlesk.), Šrobárovi (Potlesk.) a Scheinerovi (Nazdar! Potlesk.), jakož i vídeňskému našemu představiteli Tusarovi (Potlesk.), který v těžké své posici dělá opravdu věci ­obdivuhodné!

Děkujeme celému Národnímu výboru, Sokolstvu a dělnickým tělocvičným jednotám (Potlesk.), jakož i všem, kteří s tak upřímným nadšením v těžkém jich díle jim pomáhali.

Z národa, jejž sotva svět znal, stali jsme se národem všude ctěným a váženým jen vlastní silou, mužností a odhodlaností, kázní a pořádkem, kterým všichni ochotně dávali hold svého obdivu.

Máme proto těžké povinnosti. Neodpustitelným bylo by hříchem, kdybychom to, co vydobyly nám naše hrdinné legie i co vydobyl sobě i nám náš národ svou neobyčejnou pevností a odhodlaností, kdybychom to jakýmkoliv způsobem promarnili.

Na nás se nyní svět dívá se sympatií a láskou – tím větší je naše povinnost! A tak, prosím a prosíme vás my všichni, kterým snad svěříte vedení věcí politických společně s Národním shromážděním, abychom ukázali v družné práci všech, že český národ dovede si svobodu nejen vybojovat, nýbrž že dovede si ji také zachovat (Výborně! Potlesk.), že dovede být opravdu vnitřně svobodným, hodným své veliké minulosti, svých tradic a svého utrpení.

Jsme volni a svobodni! Padla těžká pouta rakouského a maďarského násilnictví! (Výborně!) Na nás je, aby český národ dokázal, že dovede být svobodným. Věříme a doufáme, že to plnou měrou dokážeme! (Výborně! Shromáždění povstává. Dlouhotrvající potlesk.) A nyní, než dovolím si vás vyzvat k volbě předsednictva, musíme vykonat něco, co opravdu již dozrálo.

My nemůžeme sice dnes, poněvadž nejsme ještě konstituantou, ve státní základní zákony vtělit to, čím žít chceme. Ale jedno může již dnes Národní shromáždění prohlásit. Všecka pouta, která nás svázala k dynastii Habsbursko-Lotrinské, jsou přervána. (Výborně! Poslanci povstávají. Hlučný potlesk.) Konec je smlouvám z roku 1526 i pragmatické sankci. (Výborně! Potlesk.) Dynastie Habsbursko-Lotrinská ztratila všechna práva na trůn český. (Tak jest! Výborně! Potlesk.) A my svobodni a volni prohlašujeme, že náš stát československý je svobodnou československou republikou. (Výborně! Sláva! Hlučný potlesk.). Abychom doplnili všechno to, pak prosím vás, abyste prvním presidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka. (Výborně! Sláva! Potlesk.)

Prohlašuji tedy profesora dr. Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným presidentem Československé republiky.

 

(Po této volbě byla provedena volba předsednictva Národního shromáždění. Potom na návrh zástupců stran N. s. dr. M. Bely, dr. P. Šámala, F. Udržala, J. Slavíčka, J. Stivína, dr. J. Šrámka byl zvolen za předsedu vlády dr. Karel Kramář a dále 16 členů vlády. Na to učinil ministerský předseda dr. K. Kramář projev, jenž následuje.)

 

Velectěné Národní shromáždění!

Jménem těch, které jste pověřili správou věcí československé republiky, dovolte, abych vám srdečně poděkoval za vaši důvěru. My spojeni jsme jednou myšlenkou, všichni bez rozdílu, totiž tou, že chceme upřímně republiku, že upřímně chceme její zdar a rozkvět, a že všecky síly své chceme vynaložit, abychom v klidu a pořádku společně s Národním shromážděním připravovali půdu svému prvnímu sněmu československé republiky, zvolenému na základě všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasovacího práva. (Výborně! Potlesk.)

My všichni, třeba jsme různých názorů a různých stran, prodchnuti jsme upřímnou láskou k společné věci a jsme odhodláni, všecky své síly věnovat rozkvětu našeho drahého národa. My se chceme rádi podjati toho těžkého úkolu, který nám nastává, a chceme, abychom ve společné dohodě s Národním shromážděním postavili pevné základy budoucí nádherné budovy naší svobodné československé republiky.

My dnes nemůžeme předstoupit před vás s hotovým programem. K tomu byla doba příliš krátká. Jen prosím, abyste ráčili přijati ubezpečení, že bude naší největší snahou poctivou a upřímnou, aby celý národ, všecky jeho vrstvy měly vědomí, že ten náš stát je jejich, že nikdo mu není cizí, vzdálený neb vyděděný.

Česká republika po našem přesvědčení bude demokratická politicky a sociálně, ve všem stejně spravedlivá průkopnice demokratických a sociálních reforem, neboť jinak zpronevěříme se velikému úkolu, který na nás dějiny vložily. (Výborně! Potlesk.) My chceme ukázněně s demokratickou, ideální kázní našich legií, oduševněni jejich láskou, která je vedle v hrdinný boj, jít kupředu na dráze svobody, pokroku a sociální spravedlnosti. (Tak jest!) A nemáme jiné touhy, než to, aby slavné Národní shromáždění v této naší snaze nás podporovalo tak, abychom společně národ svůj vedli na této cestě k vytouženým cílům šťastného svobodného života celého národa a všech jeho vrstev. (Výborně! Potlesk.)

 

Projev v Národním shromáždění, 14. listopadu 1918. In: Kramář, K.: Řeči a projevy předsedy prvé vlády československé: Praha 1935, s. 2–18.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit